Vedení vzduchotechniky z digestoře pro začátečníky

Asi každý, kdo řeší novou kuchyň, tak pokud v dané místnosti ještě nebyla digestoř, tak se pozastavil nad otázkou: “Jak a kam odvést teplý vzduch z vaření ven?”. Nebojte, není to nic až tak složitého. I když jsem jen domácí kutil, tak se mi povedlo úspěšné vyvedení nové vzduchotechniky z digestoře přes podhled, skrz fasádu ven. Na základě vlastní zkušenosti se vám pokusím ukázat, jak si nejsnadnější cestou udělat vzduchotechniku svépomocí, nebo navrhnout pro řemeslníky. 

Pozor na rozvody

Vzhledem k tomu, že vzduchotechniku připojujeme většinou k aktivnímu větráku, nebo digestoři, tak musíme myslet na rozvody elektrické sítě k těmto zařízením. Ideální je mít vedle roury digestoře zásuvku. Pokud si budete pořizovat vestavnou digestoře, tak si vyměřte přesné umístění zásuvky tak, aby se vešla do skříňky a přesto byla vedle roury na odvod vzduchu, nikoliv za ní.

Odtah vzduchu skrze fasádu, nebo raději do komína?

Jestli máte volnou komoru komína, tak to určitě neřešte a veďte vzduch do vyvložkovaného komína a máte po starostech. Samozřejmě zkontrolujte, zda je v komínu dostatečný tah a není nikde ucpaný. Vedení komínem je z hlediska instalace nejjednodušší varianta a zpravidla i nejkratší cestou v rámci kuchyně. 

Velkou výhodou pro odtah přes fasádu je naopak nižší tah. To se hodí pro to, aby nám zbytečně hodně neodcházelo teplo domova ven ve chvíli, kdy to nechceme. Přes komín bývá instalace jednodušší i z hlediska šíře stěny. Komínová cihla i s omítkou má do 10 cm, zatímco venkovní stěna může mít několik desítek centimetrů a u starších nemovitostí, až metr. 

Jak na odtah přes fasádu z praxe

Z této části instalace jsem měl největší strach, přece jen jde o zásah do nosné stěny. Jsou dvě možnosti, jak otvor přes zeď vytvořit. Ta bezpečnější, ale nákladnější je si koupit, nebo pronajmout speciální vrtací kladivo s korunkou právě na otvor šířky požadovaného potrubí. To jsem zjistil, že není úplně nejlevnější řešení. Pronájem na den je v cenovém rozmezí 1000 - 2000 Kč. To se nejspíše vyplatí pokud vám tuto činnost má dělat odborník, protože mu to může ušetřit celé hodiny práce u širokých zdí. Sám jsem s tím nedělal tak nemohu posoudit, jak moc to urychlí práci. 

Mi zedník doporučil se na vrtací korunku vykašlat a s klasickým bouracím kladivem se špicí vytvořit otvor, který bude zhruba sedět na rozměr roury a okolní prostor poté zalepit montážní pěnou. Ubezpečil mě, že u takto malých šířek opravdu barák nespadne, což se taky stalo, nikde nebyla ani malá prasklina. Každopádně, pokud máte podezření toho, že by otvor mohl narušit statiku, např. pokud by byl blízko okna, nebo nosného trámu, tak bude lepší si nechat udělat odborný posudek. Ten se hodí v každém případě, ale my kutilové se tím úplně vždycky neřídíme. 

Výběr vhodného typu potrubí

Na výběr je mnoho variant. Můžete si pořídit buďto, pevné, nebo flexibilní potrubí. Pokud máte možnosti použít pevné, tak určitě využite raději to. Důvod je jednoduchý, každý zlom, redukce, koleno, či nerovnost snižují efektivitu odtahu. Naopak velkou výhodou je velmi snadná a rychlá montáž, která nejen, že je podstatně jednodušší (flexibilní trubku natáhnete na potřebnou délku až ven), ale často i mnohem levnější. 

Pokud máte možnost využít izolovaného potrubí, tak vždy sáhněte raději po něm. Pomůže vám to k tomu, že nebude vznikat kondenzát, který dokáže snížit životnost potrubí, nebo při nevhodné montáži odkapávat do digestoře, což výrazně sníží její životnost. Právě kondenzát bývá častým důvodem ke koupi pevného potrubí, kde se dá snadněji zařídit spád do komína, nebo za fasádu v případě vzniklého kondenzátu. 

Přesto pokud jste se rozhodli  pro flexibilní potrubí tak nezoufejte, existují varianty izolované skelnou vatou, kde je riziko vzniku kondenzátu minimální. U pevného je izolace řešená do sebe zapadajícími kusy polystyrenových obložek potrubí, které se spolu ještě přilepí, aby nevznikaly tepelné mosty.

Kruhové nebo hranaté?

Digestoře mají vývod vždycky kruhový, proto dává smysl využít rovnou jenom kruhové. Ideálně natáhnout flexibilní potrubí od digestoře až ven - tato varianta je suverenně nejjednodušší a nejrychlejší. Já jsem přistoupil k variantě přechodu z kulatého potrubí v podhledu do hranatého, aby nemusel moc snižovat podhled jenom kvůli potrubí. Takže přes přechodku jsem změnil potrubí na hranaté a tím radikálně snížil jeho výšku. Lehce jsem ji naopak navýšil využitím polystyrenového obložení celé trasy potrubí. 

Každopádně tohle bylo moje řešení pro snížení potřebné výšky podhledu, pokud vás toto nelimituje, tak je rozhodně lepší po celé délce kruhové potrubí. Předejdete případnému snížení odtahu vzduchu, něco málo ušetříte nahrazením přechodky klasickým kolenem a nebudete potřebovat další přechodku na kruhové potrubí při prostupu ven, nebo do komína. Fasádou můžete projít i s hranatým potrubím, existují na to komponenty, ale není to doporučováno. Kruhový tvar je staticky šetrnější ke stavbě. 

Co s kondenzátem?

Pokud máte potrubí do délky tří metrů a patřičně jej ideálně polystyrenem, nebo vatou odizolujete, tak z něj mít strach nemusíte. Přesto doporučuji pro jistotu při instalaci zachovat alespoň minimální spád směrem ven z domu, nebo do komína, aby v žádném případě kondenzát nešel do digestoře, nebo větráku. 

U delších potrubí, nebo kombinovaných s odtahem koupelny je lepší na odvod kondenzátu myslet a přidat díl potrubí s výlevkou kondenzátu, kterou jednou za čas vypustíte, nebo rovnou napojíte na odpad.  

Často si lidé nechávají kousek trubky přesahovat přes fasádu, aby jim kondenzát netekl po omítce, ale to není potřeba, pokud máte potrubí řádně odizolované. Přece jen u instalace jde i o vzhled a ten lépe zachováte zarovnáním siťky s fasádou domu.

Jakou šířku trubek zvolit?

V manuálu každé digestoře najdete, že máte využít kruhové potrubí o průměru 150 mm. Můžete samozřejmě použít přechodku na hranaté potrubí, nebo redukci na nižší průměry. Nevýhodou je radikální snížení tahu, proto se redukce výrazně nedoporučují. Pokud je to nutné, tak se snažte držet průměru alespoň 125 mm a snížit počet kolen na minimum. Daleko mírnější formou je přechod na ekvivalentní rozměr hranatého potrubí, což je 220x90 mm.  

Vychytávky, na které by se nemělo zapomínat

Naprostým základem je síťka proti hmyzu na ústí ve fasádě. Je fajn předejít rozbití větráku, nebo digestoře zbloudilou včelou. Stejně tak by mohlo být problematické dostat včelí, nebo vosí hnízdo z potrubí. 

Dalším zajímavým prvkem je zpětná klapka, kterou spoustu lidí přidává až po pár týdnech, kdy zjistí, že jim táhne do baráku. Proto doporučuju ji aplikovat rovnou. Ideální místo je na ústí, před fasádou, kde je případně možné klapku časem vyměnit. Jen bacha na to, abyste ji dali dost daleko od síťky proti hmyzu, aby nedocházelo k zamezení plnohodnotnému otevírání zpětné klapky. Další variantou je umístění u stropu, kde při vstupu do zateplené části místnosti, ale toto místo není tak efektivní, protože si pustíte chladný vzduch do delší části potrubí. 

Jak spojit samostatné díly potrubí?

Díly pevného potrubí do sebe zpravidla přesně zapadají. Pokud tomu tak není, tak je u nich většinou napsáno, že je třeba koupit ještě spojující kus, buďto vnitřní, nebo vnější. U přechodu z flexibilního do pevného nebo naopak je potřeba buďto mít opět spojku, nebo je občas část flexibilní trubky slisovaná na rozměr, který do pevné trubky krásně zapadne. Veškeré spoje pro jistotu přelepte parotěsnou páskou, stejný postup praktikujte u spojů izolace.

Shrnutí 

I když to může vypadat, že vedení vzduchotechniky je až nadlidský výkon, tak tomu tak není. Vše je o tom, jak moc se vám chce to dělat precizně. Většinou se s tím lidi nemažou a vedou izolované, nebo ńeizolované flexibilní potrubí od digestoře, či větráku až ke komínu, nebo na fasádu, kde to zakončí zpětnou klapkou a mřížkou. Každopádně já jsem se snažil ukázat i složitější způsoby ideálního s co nejnižšími ztrátami. Provedení je na každém z nás a možnostech našeho bytu.